Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Nezávislé kresťanské zhromáždenie

Rád bych se podíval na stránky NKZ, reformovaného baptistického sboru z Bratislavy, cílem jejichž stránek je:
Jediným cieľom je poukázať na učenie a prax Katolíckej cirkvi vo svetle Božieho slova. Nemáme voči katolíkom žiadnu nenávisť. Je to však Božie slovo, ktoré nás zaväzuje svedčiť o pravde aj katolíkom.

Avšak proč tedy chtějí svědčit o pravdě i katolíkům, a přitom katolickou církev umísťují do kategorie Iné náboženstvá? Nestaví se už tímto proti pravdě? Vždyť katolíci vyznávají jednoho Pána, našeho Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele! Jsou křesťany, nepatří mezi jiná náboženství! Přijde mi, že je hezké druhé vybízet k přijetí Krista, ale proč se obracejí na katolíky, kteří v něj věří, modlí se k němu, hovoří s ním, naslouchají jeho slovu? Po hlásání evangelia pak přichází vysvětlení, kde je chyba:

Žiaľ, Rímskokatolícka cirkev urobila tú istú chybu [jako izraelský národ]. Tým, že zrušila Božie slovo a nasleduje tradície ľudí, opustila pravú kresťanskú vieru. Cirkev už viac neučí spasenie z čistej milosti skrze samotnú vieru, len pre samého Krista, tak ako ho nachádzame v Svätých písmach. Už viac neprehlasuje Ježišovo posolstvo: „Kajajte sa a verte evanjeliu!“ (Marek 1:15). Rím dnes učí, že nebo je odmena, ktorá sa dá zaslúžiť za dobré skutky vykonané s Božou pomocou. Aby ste sa dostali do neba, musíte získať a mať v duši posväcujúcu milosť a zachovať ju tam až do svojej smrti.

To však není pravda, jak se snažím souhrně ukázat v článku Spása. Opakuje se zde obvyklá chyba: je dobré studovat prameny a alespoň tvrdit to, ta či ona církev učí, v tomto případě katolícká. Posvěcující milost, tedy to, co lze vyjádřit jako „přátelství s Bohem“, křesťan získává křtem – a každý křesťan bude souhlasit s tím, že boj je potřeba dobojovat až do konce (srov. 1Tim 6, 12; 2Tim 4, 7). Není to samozřejmě naším snažením, to není příčinou věčného života u Boha, tou je Kristovo vykupitelské dílo, z jehož milosti se tak děje. Další citát – nevím, odkud se bere, z těchto stránek:

Cirkev vraví, že na to, aby sa vám to podarilo, musíte robiť desať vecí: • veriť v Boha • byť pokrstený • byť verným členom Katolíckej cirkvi • milovať Boha • milovať svojho blížneho • dodržiavať desať prikázaní • prijímať sviatosti, hlavne eucharistiu • modliť sa • robiť dobré skutky • zomrieť v stave milosti a pred smrťou vyznať všetky smrteľné hriechy Namáhať sa s cieľom dostať sa do neba cez konanie týchto desiatich vecí nie je posolstvo spasenia, ktoré priniesol Ježiš Kristus a ktoré zaznamenal Svätý Duch v Novej zmluve. Tam Boh zasľubuje: „Ver v Pána Ježiša a budeš spasený“ (Skutky 16:31). Podľa Biblie večný život nie je zaslúžená odmena, ale Boží dar (Rimanom 6:23).

Těchto deset bodů ale církev nikde neučí. Je třeba mít víru v Boha a v Krista, to jistě – tu ale musí mít každý křesťan a to nikdo nezpochybňuje. Stejně tak ostatní body jsou součástí biblického učení, jak ukazují mnohá místa na těchto stránkách. Církev ovšem nevylučuje a priori ze spásy ty, kdo nejsou součástí katolické církve, jak stránky uvádějí, dobré skutky nejsou proti božímu slovu, stejně tak, vede-li který hřích ke smrti (srov. 1Jan 5, 16), je třeba jej jako hřích vyznat (Jak 5, 16). O potřebě modlitby snad nebudeme diskutovat; o potřebě svátostí a eucharistie hovoří Písmo také (Jan 6, 53). Dané věci nejsou v rozporu se spásou; je-li člověk vykoupen krví Kristovou, pak mají smysl; nevstal-li však Kristus, jsme nejubožejší z lidí (1Kor 15, 19). On však vstal (1Kor 15, 23; 2Kor 5, 15; 1Sol 4, 14 atd.). Jak vidíme, toto tvrzení NKZ není pravdivé, dostáváme se však k dalšímu:

Katolícka cirkev [… v]raví, že Biblia nestačí. Človek musí nasledovať aj Tradíciu, nezapísané učenie, ktoré údajne žije v Cirkvi a odovzdávalo sa celé storočia. Cirkev vraví, že katolík musí Tradíciu poslúchať práve takou mierou ako aj Písma. Navyše, pápež a biskupi tvrdia, že len oni dokážu určiť pravý význam Písma a Tradície. Keďže si nárokujú, že sú „nasledovníci 12 apoštolov“ ich rozhodnutia sú konečné. Nikto nemôže spochybniť ich učenie.
Církvi ale bylo skutečně Kristem předáno církvi, kterou Duch uvádí do veškeré pravdy (Jan 16, 13). Vzbuzuje se dojem, že jde o nějaké tajné učení, které se "po staletí předává". Evangelium je předáváno, tradováno křesťany v církvi z generace na generaci, ale je to totéž evangelium, o němž čteme na stránkách Písma; Písmo samo tvoří součást toho, co nám bylo předáno. A Písmo není ponecháno soukromému výkladu (srov. 2Pt 1, 20). Při studiu patristické literatury, která tvoří součást tradice, nabývám čím dál více dojmu, že se jedná především o tradici výkladu Písma, která je v církvi nepřetržitá, zároveň však není ustrnulá. Katolík zachovává s vírou to, co přijal (co je součástí tradice, ať biblické, či ústní), podobně jako apoštol Pavel (srov. 1Kor 11, 23n; 15, 3n). Tvrzení "Navyše, pápež a biskupi tvrdia, že len oni dokážu určiť pravý význam Písma a Tradicie" pak není pravdivé: toto poznání není vyhrazeno pouze jim, ale církvi jako celku. Ale právě apoštolům (kteří je pak předali svým nástupcům-biskupům) patřilo Ježíšovo slovo:
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku (Mt 28, 19-20).
Co se týče následujícího
V kontraste k tomu, Kristus a jeho apoštolovia nariadili prvým kresťanom, „všetko skúmajte“ (1. Solúnčanom 5:21). Učili svojich nasledovníkov, aby používali Písma ako jedinú normu na testovanie pravdivosti každého učenia a na vystríhanie sa tých, ktorí sú „falošní apoštoli, klamní pracovníci, ktorí sa tvária, akoby boli Kristovými apoštolmi“ (2. Korinťanom 11:13),
domnívám se, že především v poslední části se jedná o svévolný výklad – podobná slova lze vztáhnout v podstatě na každého, kdo nevyhovuje našemu vlastnímu přesvědčení; Pavel slov užil v konkrétním kontextu, který je potřeba číst a nikoli lehkomyslně vztahovat na každého, kdo se mi příčí. Výrok " Učili svojich nasledovníkov, aby používali Písma ako jedinú normu na testovanie pravdivosti každého učenia" je pak nebiblický – používání Písma jako jediné normy se v samotném Písmu nikde nevyskytuje.
Počas poslednej večere Kristus požiadal svojich učeníkov, aby jedli chlieb a pili víno na jeho pamiatku. Chlieb a víno mali slúžiť ako symboly jeho tela a krvi. Tieto symboly majú pomôcť kresťanom, aby sústredili svoju pozornosť na to, čo Kristus pre nich vykonal na kríži. Týmto spôsobom majú „zvestovať Pánovu smrť, kým nepríde“ (1. Korinťanom 11:26). Rímskokatolícka cirkev zmenila tento jednoduchý úkon na tajomný rituál. Jeho cieľom už viac nie je si jednoducho pripomenúť Krista chlebom a vínom pri stole. Teraz už podľa Tradície kňaz údajne obetuje Krista na oltári. Toto sa uskutočňuje počas omše, keď kňaz opakuje Kristove slová z poslednej večere. Cirkev tvrdí, že v tej chvíli sa chlieb a víno premieňajú na doslovné telo a krv Ježiša. Tí, ktorí sa omše zúčastnili, si ich majú uctiť ako božské. Tým, že tento chlieb a víno kňaz pozdvihne nad oltár, takto znova ponúkne Otcovi Krista ako obeť. Cirkev hovorí, že táto obeta pôsobí zadosťučinenie za hriechy živých i mŕtvych. Cirkev tvrdí, že je to skutočná obeť, obeť kríža. Tento rituál nemá žiaden biblický podklad. Nikde v Písmach nečítame, že by sa prví kresťania pokúšali obetovať Krista cez chlieb a víno. Kríž bol hroznou udalosťou, kde Ježiša umučili jeho nepriatelia až na smrť. Prečo by v tom chceli kresťania pokračovať?

Držíme-li se samotného biblického textu, nenalezneme podklad pro "symboly jeho tela a krvi"; považuji to tedy za metodickou chybu: když sola scriptura, pak sola scriptura se vším všudy. Vysvětlení následující ("Tieto symboly majú pomôcť kresťanom, aby sústredili svoju pozornosť na to, čo Kristus pre nich vykonal na kríži.") jsou zavádějící v tom smyslu, že hovoří o "soustředění pozornosti" – copak by soustředění pozornosti k něčemu prospělo, je-li jediným kritériem již vykonaná Kristova oběť na kříži? Není pravda, že z eucharistie církev učinila tajemný rituál, jak ukazuji jinde, ale jedná se o pokračování praxe církve apoštolů, kteří tak činili také, byť jejich "lámání chleba" nebylo stejné jako naše ve vnějškových projevech; katolické slavení eucharistie je biblické a nejedná se o opakovanou oběť, jak se dále tvrdí.

Cirkev hovorí, že Mária je posadená v nebesiach ako „Kráľovná nebies a zeme.“ Svojim verným prikazuje, aby ju uctievali ako „Najmocnejšiu Pannu“, „Matku milosrdenstva“, „Stolicu múdrosti“ a „Celú svätú.“ Ľudia majú svoje modlitby smerovať k nej, pretože ona je „Orodovnica“, „Pomocnica“, „Matka milosti“ (cez ktorú prúdia všetky požehnania) a „Prostrednica“.

Zde se směšují pojmy: církev nepřikazuje, aby někdo tyto oslovení používal. Každý z těchto pojmů má svou historii, která se zakládá na výkladu Písma. Marii se věnuji v samostatné sekci, doporučuji k tématu především zmiňovanou literaturu. Bohužel u některých věcí božích je to tak (a znáte to sami v kontaktu zvláště s nekřesťanským prostředím ve vztahu ke křesťanům), že do pěti sekund se vejde urážka či hloupost, ale může trvat dvě hodiny, než se vám podaří věci uvést na pravou míru a stejně ani potom druhou stranu dialogu nepřesvědčíte (podaří-li se vám vůbec dialog udržet). Na jiné stránce se zase tvrdí, že jsme zfalšovali Písmo:

Rímskokatolíci neveria len v 66 kníh Biblie. Pridali ďalšie knihy, ktoré pôvodne medzi prvými kresťanmi v čase apoštolov neboli rozpoznané ako súčasť Biblie.
Je to už dost zaběhané klišé, ale pravdou je, že tyto "pridané" knihy byly ve skutečnosti odebrané během reformace, a to reformátory. V době vzniku NZ bible přitom vůbec neexistovala – jedná se o zjevný anachronismus. Nechci stránkami již zatěžovat – většinou vidím problém v tom, že se staví proti sobě biblické poselství a katolická nauka ("náboženstvo Ríma"), která není podána ani přesně, ani úplně. Stálo by za to se s katolickým učením nejprve seznámit a pak jej kritizovat. Pak bychom se např. nedočetli, že podle katolíků prý Ježíš Kristus je přítomný jen při eucharistii na oltáři (přitom se jedná pouze o jeden způsob jeho přítomnosti v církvi) atd. Bohužel najdeme některé absurdity, které autor stránek učí, jako např. toto:
Od doby odovzdania Desatora na hore Sinai, keď Svätý Boh písal prstom po kamenných doskách (Exodus 31:18), až podnes bolo písané Božie Slovo zachované vo svete.

Má to snad znamenat, že od té doby máme celé a všechno boží slovo? Není spíše pravda, že boží Slovo je především jeho Syn, který se stal člověkem (srov. Jan 1, 14)? Ano, Písmo je božím slovem, jistě, to katolíci věří taky. Ale výrok žalmu 118 (119), 160 církev vždy vztahovala především na Krista, který je božím Slovem. Není možné dostatečnost Písma jako celého božího slova dokazovat 1Tim 3, 16-17, protože v něm se opravdu netvrdí, že by co mimo Písmo nemohlo být užitečné. Když už autor stránek pracuje s prameny, upravuje je, jako např. v případě kánonu 750 Kodexu kanonického práva:

„Božskou a katolíckou vierou treba veriť všetko to, čo obsahuje napísané alebo tradované Božie slovo čiže jeden poklad viery zverený (Rímskokatolíckej) Cirkvi, a súčasne sa predkladá ako Bohom zjavené buď slávnostným magistériom (Rímskokatolíckej) Cirkvi, alebo jej riadnym a univerzálnym magistériom…“
Slovo Rímskokatolickej tam je přidáno – význam se pak zásadně mění. Církev je ale "sloup a opora pravdy" (1Tim 3, 15), jí byla svěřena autorita "svazovat a rozvazovat" (Mt 16, 19). Apoštolové, základ církve, jsou vysláni Kristovou mocí (srov. Mt 28, 18). Ale proč upravovat citát, krom toho proti smyslu…? Římskokatolická církev je pouze jednou ze součástí katolické církve, jak sama uznává. Věřím-li, že Kristus svěřil církvi dar neomylnosti, pak již nebude vypadat tak nesmyslně následující kánon 752. Vím, že jsem celý obsah stránek nevyčerpal. Ne však proto, že bych se chtěl vzbuzeným otázkám vyhnout. Věřím však, že pro ukázku to stačí; na těchto stránkách se snažím další témata (svátosti, kněžství atd.) představit tak, jak je vidí katolíci. Jinak se rád budu samozřejmě na další otázky, které by vzešly, pokoušet uspokojivě odpovídat. Na stránkách NKZ mě zvláště mrzí, že hledání pravdy o katolické nauce není důsledné a poctivé - setkáváme se zde se zaběhlými klišé, nevidím snahu pochopit, proč je to či ono součástí katolické nauky. Skutečnost není černobílá: mnoho křesťanských pravd, které podle autorů stránek nejsou součástí víry katolické církve, jimi přitom je: katolíci pak vidí jednotlivé souvislosti mezi těmito základními body křesťanského hlásání a celou praxí své církve.

3 komentáře:

  1. Píšeš:
    Vždyť katolíci vyznávají jednoho Pána, našeho Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele! Jsou křesťany, nepatří mezi jiná náboženství!

    Je to ťažké priznať, ale každý kto nedodržuje bibliu, nemôže sa radiť do učenia Ježišovho kresťanstva... Katolíci nielen tým, že sa modlia k marii, čím jasne porušujú 1.prikázanie vykonávajú X ďalších vecí ktoré ich od kresťanstva vzdaľujú a zaraďujú medzi INÉ NÁBOŽENSTVÁ!

    Ďalej píšeš:
    O potřebě modlitby snad nebudeme diskutovat; o potřebě svátostí a eucharistie hovoří Písmo také (Jan 6, 53)

    súhlasím, ale rovnako písmo 53 upresnuje ďalším 54,55,56,57,58
    Lebo tak ako si to napisal si vytrhol z kontextu článok, ktorý sa pri EUCHARISTII prekrúca.
    Jan 6 57 Ako mňa poslal živý Otec a ja žijem z Otca, aj ten, čo mňa je, bude žiť zo mňa. 58 Toto je ten chlieb, ktorý zostúpil z neba, a nie aký jedli otcovia a pomreli. Kto je tento chlieb, bude žiť naveky."
    Toto jasne vyjadruje že ježiš nemal na mysli príjmanie ježiša skrze eucharistiu a žalúdok. Žiadna oplátka, žiadna eucharistia, ale VIERA V JEŽIŠA! Upresnil to slovami: „a nie aký(chlieb) jedli otcovia a pomreli“ To znamená, že ľudia môžu pojesť tonu eucharistie, ale do neba sa neprejedia!!! Naviac ak sa sami snažia pomocou eucharistie vlastným pričinením (eucharistiou) mať účasť na smrti JEŽIŠA, ukazujú tým že sa nestotožňujú, že on svoje dielo dokonal DOKONALE a spochybňujú jeho OBEŤ!


    Mohol by som isť vetu za vetou a vyvraciať ti všetko čo si napísal, ale vzhľadom na čas.. radšej ho venujem štúdiu biblie, čo rovnako odporúčam aj Tebe! Milosť božia nech ti pomáha. S pozdravom Jano Šuranský.

    OdpovědětVymazat
  2. TO JE HNUSNE A NEDEMOKRATICKE, CENZUROVAŤ PRISPEVKY!!! FUUUJ HANBA!

    OdpovědětVymazat
  3. Milý Jano Šuranský,

    děkuji za Váš podnětný komentář. Avšak rychle k Vašim poznámkám:

    "každý kto nedodržuje bibliu, nemôže sa radiť do učenia Ježišovho kresťanstva": Jediný je spravedlivý, jediný, kdo naplnil Zákon. Ostatní jsme hříšníci. A neznám nikoho, kdo by dostál všem nárokům božího slova. Krom toho, uvědomme si, že tímto výrokem vyřazujeme z "Ježíšovho kresťanstva" např. apoštola Pavla (který bibli k ruce neměl) a celou generaci apoštolů (a několik dalších generací křesťanů). Více k principu sola scriptura zde (ostatně celá série článků o vztahu bible a katolické tradice by mohla být podnětná).

    K problematice modlitby a Panny Marie a svatých jsem již napsal tento článek.

    Podobně na těchto stránkách již existuje i výklad Ježíšovy poslední večeře a tím pádem i eucharistie; Vaše invektivy a nepřesnosti rád přehlédnu, ale doporučuji ke konzultaci alespoň tento článek.

    Nesouhlasíte-li opravdu s tím, čemu katolíci věří, určitě máte možnost se vyjádřit. Prvotním záměrem těchto stránek je především předcházet nedorozuměním a omylům tzv. biblických křesťanů o katolické církvi a křesťanství obecně.

    Nakonec předpokládám, že jste autorem i onoho výkřiku o tom, že je "hnusne a nedemokraticke cenzurovať prispevky". Internetové stránky zůstávají soukromým prostorem. Stejně jako byste nesouhlasil s tím, že bych Vám "demokraticky" pomaloval sprejem zeď, podobně bych nemohl souhlasit já s tím, aby se zde zobrazovaly komentáře sprosté či reklamní (takových pokusů je poměrně hodně). Proto je jednou z možností systému Blogger, na němž tyto stránky běží, příspěvky moderovat. Váš příspěvek jsem zveřejnil v okamžiku, kdy jsem se na internet dostal, a hned Vám také odpovídám. Nepleťme si však demokracii s anarchií. To, co byste pak označoval za "demokracii", by byl ve skutečnosti komunismus. Ani já, ani tyto stránky, nejsou pod vládou lidu. A Bohu díky za to.

    S pozdravem -dv-

    OdpovědětVymazat

Velmi se těším na Váš komentář.