Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Nanebevzetí Mariino

Nauka o nanebevzetí říká, že Maria byla na konci svého života vzata s tělem i duší do nebe, podobně jako biblický Enoch či Elijáš. Nestalo se tak ale z Mariiny moci, ale Kristovým činem. Je ale pravda, že tuto nauku církev vyhlásila za dogma čili obecně přijímanou víru až r. 1950 (encyklika papeže Pia XII. Munificentissimus Deus). Opíral se v ale o všeobecné mínění katolíků v této věci, které lze vystopovat velmi daleko do středověku. Církev nikdy neslavila smrt Mariinu, jako smrt mnoha dalších mučedníků a svatých, ale svátek, kterému se říkalo Dormitio, čili usnutí – i to svědčí o tom, že křesťané nemysleli, že Maria zemřela jako ostatní lidé – krom toho neexistuje žádná tradice Mariina hrobu či něčeho podobného, což by šlo předpokládat, kdyby zemřela jako ostatní lidé. Jak jsem napsal, nenajdeme o tom žádných zpráv v Písmu – ale také žádných zpráv, které by této víře protiřečily.

V tom, co křesťané říkají o Marii, Ježíšově matce, platí princip, že je třeba chápat Marii ve světle Kristova tajemství. Tento princip vysvětluje, proč námitky proti Mariině nanebevzetí v tom smyslu, že by toto „privilegium“ bralo cosi ze slávy samotného Krista, nejsou opodstatněné. Spíše Mariino nanebevzetí ukazuje moc Kristova vzkříšení, moc Ježíše Krista, který daruje Marii, své matce, která první uvěřila v Krista, oslavený život u Otce v nebi, „kde se již podílí na slávě vzkříšení svého Syna, předjímajíc vzkříšení všech údů jeho Těla“ (Katechismus katolické církve, 974).

Tím se přibližujeme druhému principu, který v nauce o Marii používáme: Marii musíme chápat ve světle tajemství církve. Tak jako první uvěřila, a je proto významnou součástí církve, je také modelem církve, obrazem, na němž Bůh ukazuje, co chce udělat s církví a skrze církev. Mariino nanebevzetí tak ukazuje na Boží dar daný každému věřícímu: vzkříšení jeho těla a život v nebeském Jeruzalémě.

Až přijde plnost vykoupení, zasáhne celou naši bytost, nejen duši. Naše těla budou oslavena, ale stále to bude tělo. Křesťanská naděje nesměřuje především k nesmrtelnosti duše, o které je přesvědčeno i mnoho nekřesťanů, ale vzkříšení těla. Mariino nanebevzetí nám připomíná, že naše těla budou také vykoupena.

11 komentářů:

  1. Neviem nájsť hrob svojich pra-pra rodičov a nikto mi nevie povedať, kde je. Nie sú o tom žiadne záznamy. Predpokladám, že boli vytrhnutí do neba. V Biblii sa o tom síce nepíše, ale nikde to Biblia nevyvracia.

    OdpovědětVymazat
  2. @Peter: u Vašich rodičů ovšem nejspíše bude existovat úmrtní list a můžete se zřejmě zeptat dosud žijících svědků, zda skutečně zemřeli. Podobně to ovšem fungovalo i ve starokřesťanských komunitách: křesťané se znali, věděli, kde byl pohřben Petr, Pavel, či Jan. Maria je pak podobně významnou postavou jako oni, je tedy pravděpodobné, že by se ústní podání o jejím skonu nějakým způsobem nejspíše dochovalo.

    Mějme především na paměti, že podle Písma je nanebevzetí člověka možné (Henoch, Elijáš), pokud byla vzata na nebe Maria, má to tedy jistý biblický precedens. Dogma o nanebevzetí Panny Marie kromě toho nespecifikuje, zda Maria opravdu nezemřela, neboť pouze říká, že „Maria byla na konci svého života vzata s tělem i duší do nebeské slávy“. To je nakonec něco, v co doufá pro sebe každý křesťan: máme-li totiž naději jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí (srv. 1Kor 15, 19).

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den. K Mariino nanebevzetí je také nebiblické.
    Bible hovoří zcela jasně.
    Marek 16, 19
    1 Korinstským 20-2

    Vaše argumentace tím, že je nanebevzetí do nebe možné není v případě opodstatněná.
    Výše uvedený verš je naprosto jasný. První vstal Kristus a ostatní vstanou až s jeho přichodem.

    S pozdravem

    Vojtěch Janoušek

    OdpovědětVymazat
  4. Vážený pane Janoušku.

    Mk 16, 19 není nijak v rozporu s Mariiným nanebevzetím, neboť hovoří pouze o Kristově nanebevstoupení. Druhým citátem jste zřejmě myslel 1Kor 15, 20-22. Na jeho základě tvrdíte, že ostatní vstanou až s jeho příchodem. Verš 1Kor 15, 23 hovoří ovšem o těch, kdo budou v době jeho příchodu na živu; Vámi citované verše nijak Mariinu nanebevzetí neprotiřečí: i ona pochopitelně, jako každý křesťan, dochází v Kristu života.

    V článku výslovně říkám, že neexistuje biblický důkaz Mariina nanebevstoupení. Vámi citované verše však nedokazují, že se jedná o nauku v rozporu s Písmem. Co se pak vzkříšení těla týče, to skutečně nastane až na konci věků, po Kristově příchodu.

    Pokud jste mi již psal dříve a tvrdíte, že studujete na Teologické fakultě v Českých Budějovicích, doporučuji, abyste toto téma zevrubněji probral se svými vyučujícími, zvláště co se eschatologie (zvláště nauky o vzkříšení) týče.

    S pozdravem a přáním všeho dobrého dv

    OdpovědětVymazat
  5. To je teda BLBOST.Zdejší články mě jen utvrzujou v tom že bejt katolíkem je přímá cesta do pekel.

    OdpovědětVymazat
  6. Vážený Tomáši Slezane,

    děkuji za vyjádření Vašich pocitů. Neuvádíte ale co a proč by měla být "blbost" (spíše snad omyl či lež), a proto, bohužel, není důvod ani domnívat se, že Vaše tvrzení, že "bejt katolíkem je přímá cesta do pekel", je pravdivé. S pozdravem dv

    OdpovědětVymazat
  7. Milý DV

    Po návštěvě těchto stránek, po přečtení Vašich argumentací se již jen utvrzuji v tom, že názory katolické církve, jsou velmi často zcestně a souhlasím s Tomášem Slezanem, že mohou být cestou do pekel. Řeknu Vám proč. A uvedu to i na tomto tématu. Já se již nějako dobu k Marii nemodlím, její sošky a obrázky vyhazuji. Tím netvrdím, že bych ji špinil. Samozřejmě jsem přesvědčen, že skutečná Maria, ta která porodila a byla zde na Zemi matkou Ježíše, by si nepřála to co se děje. A sice aby se lidé k ní modlily a úpěnlivě ji prosily o pomoc a její ochranu. Podívejme se na to trošku blíže. V kostele se se modlí: Zdrávas Maria atd......Svatá Maria, matko Boží pros za nás hříšně. Sama Maria řekla, označila Ježíše za svého Spasitele, což by nebylo možné pokud by byla bez hříchu. Sama věděla, že je jen člověk a to člověk hříšný. Proto potřebovala spasitele. Ona to věděla, protože jí to Bůh zjevil. Katolická církev plná arogance to neví. Také je psáno: Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, všichni zhřešili a jsou daleko odo Boží slávy. Toto je Boží slovo a Bůh se nemýlí. Z této věty vyplývá, že na Zemi nebyl jeden jediný člověk, který by byl bez hříchu. Další věcí je Růženec. Dokola opakování stejé modlitby, která pak člověku rezonuje v hlavě. Je to stejný jako když si stoupnete před někoho a budete ho 50x za sebou prosit o jednu věc. Buď odejdne, nebo Vám jednu vrazí, nebo zavolá někoho aby pro Vás poslal Chocholouška. Je psáno: nebudou vyslyšeni pro množství jejich slov. Když se učedníci ptali Ježíše jak se mají modlit on jím to řekl, proto se modlíme Otče Náš, modlitbu kterou lze chápat jako dokonalý návod jak s naším nebeským Otcem hovořit. Za prvé nás vždy Ježíš nabádá abychom se modlily k Bohu Otci. Je to logické, neboť jen on nás může vyslyšet. Proto modlitby směřované ke Svatým a Marii, či komukoliv jinému jsou jen házením perel sviním. Co z modlitby Otče Náš vyčteme dále. Že Boha je potřeba chválit, vždy přijímat jeho vůli, prosit jej a děkovat mu. Takto by měla vypadat modlitba. Je to tak jasný. Modlitba je rozmluva každého z nás s naším nebeským Otcem. Svěřujemem mu svoje trápení, své slabosti, vyznáváme mu své hříchy, prosíme ho. Nezačneme mu vše říkat narovinu co nás trápí? nebo místo toho začneme 50x dokola vzývat někoho kdo nám pomoct nemůže. Vaše argumentace, že se nemodlíme přímo k svatým a Marii neuspěje, že jsou jen přímluvci údajně atd. Je jeden prostředník mezi Bohem a lidmi a sice Ježíš Kristus. tečka. Čemu na tom nerozumí Katolická církev? také je psáno, že máme v nebi přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. Co je na tom k nepochopení. Modlitba Pod Ochranou tvou se utíkame svatá boží rodičko atd. To je tak rouhavá modlitba, která musí Bohu přijít jako ohavnost. Jak se můžeme ucházet pod ochranu obyčejného hříšného člověka. Tudíž je nutno vzít rozum do hrsti a otevřít oči. Boha poslouchejme a ne lidi. Žádnýho arogantního biskupa, papeže atd. Jedinou autoritou dle, které výjde pravda najevo tady na zemi je Boží slovo .Dle toho je možno odhalit lež a ukázat pravdu. V ŘKC pravda není. Vy se mi fakt líbíte, tvrdíte, že se v Bibli nepíše, že Maria nebyla vzata do nebe ale že to ani Bible nevylučuje. A, že se dá předpokládat, že tomu tak bylo. Vážený DV, ten kdo k Písmu přidá či odebere bude proklet. To jest psáno. Také si všimněte, že Pán Ježíš, se vždy opíral o písmo a to ať jej pokoušel dábel nebo když jej pokoušeli farizeové. Písmo je autorita, ne tato pozemská církev. To je výtvor Satanův a je mi z ní zle. Kdysi jsem byl římokatolíkem nyní se již k ní nehlásím. A to proto, že žene lidi kteří chtějí věřit do zatracení. Ať Vám Bůh žehná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Radku ze Skály,

      vážím si Vaší reakce, byť jsem zřejmě nebyl schopen rozehnat všechny obavy, které mariánská úcta může poprávu vzbuzovat. Omlouvám se za relativně pozdní odpověď, ale dříve jsem se k ní nedostal.

      Existují bezpochyby i chybné projevy vztahu k Panně Marii, ale nemůžeme přece s vaničkou vylévat i dítě. Analogicky přece existují chybné a škodlivé projevy úcty k Bohu, a také nezavrhneme tuto úctu jako takovou. Problémem je jak přehnaný protimariánský afekt, tak přehnané a neadekvátní formy mariánské úcty. Obojí – jsem přesvědčen – je potřeba neustále očišťovat a hledat pravdivou tvář Božího zjevení.

      Maria potřebovala Spasitele, a to také katolická církev tvrdí. Ona není spasitelka. Proto člověku nemůže odpouštět hříchy. Protože ale podle víry katolických křesťanů existuje hluboké společenství mezi církví putující (na zemi) a vítěznou (již v nebi), může člověk žádat Pannu Marii a další svaté (křesťany, kteří již jsou u Boha) o jejich přímluvu v této věci. Závěr modlitby „Zdrávas Maria“, jejíž první část je poskládána z evangelních citátů, je prosbou o takovou přímluvu v okamžiku smrti, kdy třeba žádný jiný člověk přítomen nebude, aby se za odpuštění našich hříchů modlil (a my nevíme, zda se budeme nacházet ve stavu, kdy toho budeme schopni). K tématu přímluvy svatých doporučuji hned několik článků v oddílu „Maria a svatí“, k otázce Mariiny bezhříšnosti pak článek „Neposkvrněné početí Panny Marie“, kde se zabývám i citátem Řím 3, 22–24, jenž uvádíte.

      K růženci jen zběžně: jeho podstatou jistě není opakování týchž slov: text modlitby je spíš prostředkem rozjímání nad tajemstvími Kristova života z pohledu či očima „služebnice Páně“ Marie, která souhlasila, aby se v jejím lůně „Slovo stalo tělem“. Není to ale modlitba prvotně namířená k Marii. Papež Jan Pavel II. říká, že modlitba růžence je „modlitbou plynoucí ze srdce orientovaného ke Kristu. … Recitace růžence totiž není nic jiného než kontemplace Kristovy tváře spolu s Marií“. Maria prožila svůj život s očima upřenýma na Krista, a tak je dobrým příkladem pro křesťany, jak se takto naučit žít. Další papež, Pavel VI., dokonce říká: „Bez kontemplace je růženec tělem bez duše a jeho odříkávání je pak ohroženo rizikem mechanického opakování formulí, které se protiví Ježíšově napomenutí: ‘Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov’ (Mt 6,7). Růženec svým charakterem vyžaduje klidný rytmus s přestávkami k zamyšlení, které modlící se osobě pomohou rozjímat o tajemstvích Pánova života a nazírat je skrze srdce té, jež byla Ježíši nejblíže. Potom se otevře jejich nesmírné bohatství.“ Drmolení růžence bez tohoto dalšího rozměru je pochopitelně velkým nedorozuměním. POKRAČOVÁNÍ NÍŽE.

      Vymazat
    2. DOKONČENÍ:

      Jediný prostředník: Ano, katolická církev sama tvrdí a učí, že existuje jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, Kristus Ježíš. Toto jeho prostřednictví nemůže a nesmí nic zpochybňovat. Zároveň ale víme, že druhotně je prostředníkem spásy každý člověk, jehož si Bůh k tomuto úkolu vyvolil. Apoštolové, když hlásají evangelium, zprostředkovávají radostnou zvěst národům. Přitom ale přivádějí k jedinému Prostředníku, Kristu. Podobně každý, kdo se podílí na službě hlásání slova, evangelizace, katecheze, životního příkladu apod. je prostředníkem Boží činnosti, která se takto může dotknout lidí. Přitom ale takové prostřednictví nijak neoslabuje úlohu Krista-Prostředníka. Naopak, Otec Syna poslal, a Syn zase poslal apoštoly atd., aby konali Boží dílo ke spáse lidí. Maria je prostředníkem v tomto smyslu, však i jejím prostřednictvím přišel na svět jediný Prostředník Ježíš. Bylo by velkým omylem, že Maria se obejde bez Krista, jeho spásy a jeho prostřednictví!

      K otázce církve a autority by Vás pak mohlo zajímat několik článků v sekci „Církev“, i ty Vám doporučuji. Otázka, zda je Písmo jedinou přijatelnou autoritou, je velmi složitá, jak jistě víte, a v samotném Písmu její řešení nenalezneme: doporučuji sérii článků o pohledu katolické církve na Písmo. Váš citát ze Zj 22, 18 pak je třeba jistě doplnit Jan 20, 30: „Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize.“ Z toho vyplývá, že součástí Kristova působení a díla spásy bude nejspíše i něco, co v Písmu zapsáno není.

      Mohu-li Vám doporučit, Radio Proglas vydalo cyklus rozhlasových pořadů s prof. Ctiradem V. Pospíšilem, který se jmenuje „Matka Páně podle Písem“. Věnuje se tam mnoha otázkám, na něž se ptáte a pořad Vám velmi doporučuji (ostatně i ostatním čtenářům). Cyklus je v prodeji jako CD s MP3, ale lze si jej poslechnout také on-line.

      Přeji vše dobré, DV

      Vymazat
  8. Ještě se dovyjádřím znovu k tomu růženci. Psal jsem výše ve svém prvním komentáři. Nač my ten růženec potřebujeme? Modlitba je individuální vztah s Bohem. Rozmluva s Bohem. V tuto chvíli když si tuto skutečnost uvědomíme, zjistíme, že to je nesmysl. Opravdu si představte, že se bavíte se svým otcem, chcete mu sdělit co Vás trápí, čeho se Vám nedostává. Myslím, si, že půjdete stejně jako já rovnou k věci bez omáčky kolem. Vy tam píšete, že díky klidnému rytmu můžeme rozjímat o tajemstvích Ježíšova života skrze srdce Marie. To je přeci další nesmysl. Zkusím dát analogii, ale jinou terminologíí. Abychom mohli pochopit Jaromíra Jágra, jeho život úspěchy a tvrdou dřinu musíme v pomalém rytmu rozjímat nad tím skrze srdce Dominika Haška. To je naprosto stejné. Známe pár veršů toho co Maria říkala, jak přemýšlela. Ale neznáme ji dokonale. Vezměme si příklad z jejího života, že se stala pokornou slžebnicí Boží a podřídila se jeho vůli, mluvme o ní slušně. Ale to je celé. Když rozjímáme o té neúžasnější události , která se stala v dějinách celého světa, zaměřme se přímo na Ježíše, na to, že on byl ten nevinný, nehříšný psravedlivý a z Boží lásky přišel z Nebes k nám na zem aby nás zachránil a očistil abychom jednou díky Jeho zástupné oběti mohli stanout před Bohem samotným. Nad těmito věcmi rozjímejme a děkujme. Promiňte, ale k tomu Marii nepotřebujeme. Musela trpět velice když Pána přibíjeli na kříž. Já to opět připodobním k další věci: za druhé světové války matkám odebírali děti a házeli do pecí a zabíjeli, myslíte si, že trpěly tyto ženy málo, či méně? Je to srovnatelné? já myslím, že ano. Ale nemodlíme se a ani skrze jejich srdce nerozjímáme. NEjsme totiž schopni si představit to co se v jejich srdcíhc odehrávalo, ale víme co se odehrává v těch našich. Prosme Boha aby seslal Ducha svatého a dal nám odpovědi na otázky, které nás , nechci říkat vyloženeé trápí, ale na, které chceme znát odověď. Proto, Vám chci poradit. Samozřejmě záleží na Vás zda to uděláte či nikoliv. Proste Boha, skrze jeho Syna Ježíše Krista aby Vám dal odpovědi na všechny otázky týkající se Bible těch témat o kterých se tu bavíme. Zapomeňte na katechismus i jiné nauky církve. Pokud nebudete mít v srdci pýchu a objevíte svou hřísnou přirozentost před Bohem ji vyznáte, věřím pevně, že Vám všechny odpovědi dříve či později odkryje. (Těmito posledními větami jsem se Vás nijak nechtěl dotknout ani Vás soudit, je to z mé zkušenosti když mě Bůh obdaroval svou milostí) Bůh Vám žehnej

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Radku ze Skály,

      ptáte se, „nač my ten růženec potřebujeme?“ Správná otázka. Ke spáse jistě potřeba není, je to ale druh modlitby. Modlitba je ale ještě trochu širší pojem, než sám uvádíte. Není pouze individuální, předpokládá vztah, ale není to pouze vztah. Je to rozmluva, a zároveň při ní není vždy třeba rozmlouvat. Jako inspiraci, jak katoličtí křesťané chápou modlitbu, doporučuji podívat se na čl. 2558 a dál Katechismu katolické církve (na který mám podle Vás zapomenout – mimochodem, viděl jste ho někdy? podíval jste se do něj? pokud ne, proč mi radíte, abych na něj nebral ohled?). Modlitby je vícero druhů a bylo by naivní tvrdit, že jenom jediný způsob je správný.

      Myslím, že jste sám velmi trefně vyjádřil, o co v růženci jde, když říkáte: „Když rozímáme o té nejúžasnější události, která se stala v dějinách celého světa, zaměřme se přímo na Ježíše...“ O to totiž v růženci jde. Nad tím křesťan rozjímá a děkuje. Může tak dělat i bez Panny Marie, ale i ona zcela jistě zaměřovala svůj život na Ježíše, a v tom smyslu je pro křesťana vzorem. Bezpochyby. A také je pravda, že nikdo nikoho k modlitbě růžence nenutí.

      Myslím si, že většina námitek proti růženci (a nejen vůči němu) pramení především z neznalosti toho, jak jej katolíci sami chápou, nebo co daná věc sama o sobě – „katechismus i jiné nauky církve“ – znamená. Pokusme se tedy nejprve dobrat toho, co dané věci jsou a jak je katoličtí křesťané chápou, a pak možná budeme moci také zahlédnout, zda jsou, či nejsou, v rozporu s Písmem.

      S pozdravem
      dv

      Vymazat

Velmi se těším na Váš komentář.