Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Kdo je v církvi?

Budeme sledovat, kdo je součástí církve opět podle výkladu konstituce o církvi Lumen gentium 2. vatikánského koncilu (1962-1965). Důvod, proč se držíme ve výkladu o církvi tohoto dokumentu, je prostý: vyjadřuje velmi dobře, jak se církev dívá na sebe dnes. Zároveň je to oficiální dokument katolické církve, který vznikl na celosvětovém shromáždění biskupů, o kterém věříme, že jej vedl Duch svatý.

Do církve je povolán každý – Ježíš učedníky poslal učit „ke všem národům“ (Mt 28,19-20), aby všichni byli shromážděni (srov. s výrazem ekklésia) u Otce. Otec poslal svého Syna, aby jej ustanovil jako Pána a Ducha svatého, aby církev vedl a shromáždil ji v jedno:

Všichni lidé jsou voláni do nového Božího lidu. Proto i když tento lid zůstává jeden a jediný, má se šířit po celém světě a ve všech dobách, aby se splnil záměr našeho Boha, který na počátku stvořil jedinou lidskou přirozenost a rozhodl se své rozptýlené děti nakonec shromáždit vjedno (srov. Jan 11,52). Proto poslal Bůh svého Syna, kterého ustanovil dědičným pánem všeho (srov. Žid 1,2), aby byl učitelem, králem a knězem všech, hlavou nového, všeobecného lidu Božích dětí. Proto poslal Bůh i Ducha svého Syna, Pána a dárce života, který je pro celou církev i pro všechny jednotlivé věřící základem shromáždění vjedno a jednoty v apoštolské nauce i v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách (srov. Sk 2,42 řec.). (LG 13)

Z církve není někdo a priori vyloučen, protože všichni jsou povoláni do království nebeského a všichni tvoří jednu Boží rodinu.

Tento jediný Boží lid je přítomen ve všech národech země, neboť ze všech národů přibírá občany pro své království, které ovšem není pozemské, nýbrž nebeské. […] Tento celosvětový ráz, jímž se vyznačuje Boží lid, je dar samého Pána; dík jemu katolická církev účinně a trvale směřuje k tomu, aby celé lidstvo se všemi jeho hodnotami přivedla ke spojení s jeho hlavou, Kristem, v jednotě jeho Ducha. (LG 13)

2 komentáře:

  1. Pro někoho jsou ale pravdy víry a místní Církev (např.) snáze přijatelné než pro jiného, díky věcem, které nemůže tak docela sám ovlivnit... Jak je potom možné říct, že ze spásy není nikdo vyloučen?

    OdpovědětVymazat
  2. Skutečnost, že přijmout něco je díky vlastní minulosti, výchově atd. složitější než pro druhého v zásadě nestojí proti tomu, aby i tento člověk nebyl Bohem povolán ke spáse a není také nikterak vyloučen z toho, aby v jeho životě Bůh působil svojí milostí. Je-li jeho vůlí, aby všichni lidé došli spásy, pak odpovídá jeho moudrosti a spravedlnosti, aby onoho člověka oslovil a dal mu milost potřebnou k rozhodnutí a obrácení.

    OdpovědětVymazat

Velmi se těším na Váš komentář.