Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Kdo je hlavou církve?

Můžeme se držet několika biblických textů. Asi nejvýznamnější z nich nalezneme v hymnu o Kristu na začátku listu Kolosanům:

On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá, on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem (Kol 1, 15-18)

Církev je Kristovým tělem a on je její Hlavou, jak krásně vyjadřuje jiný úryvek z listu apoštola Pavla, tentokrát Efezanům:

Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím. `Všechno podrobil pod jeho nohy a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve, která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest. (Ef 1, 20-23)

Církev dnes považuje za svou skutečnou hlavu právě Krista. Dosvědčením toho může být tento citát z konstituce 2. vatikánského koncilu (1962-65) o církvi (LG 7):

Hlavou tohoto těla [církve] je Kristus. On je obraz neviditelného Boha a v něm bylo stvořeno všechno. On je přede všemi a všechno v něm trvá. On je hlava těla, to je církve. On je počátek, první mezi těmi, kdo budou vzkříšeni, aby měl ve všem prvenství (srov. Kol 1,15-18). Svou velikou mocí vládne nad nebem i zemí a svou vynikající dokonalostí a činností naplňuje celé tělo bohatstvím své slávy (srov. Ef 1,18-23).

Na tomto místě bude zřejmě čtenář čekat nějaké vysvětlení, „jak se to tedy má s papežem“. V médiích je papež často označován za hlavu církve. Je to ale označení nepřesné a nemůžeme s ním zcela souhlasit. Papež čili římský biskup je viditelným znamením jednoty církve. Církev totiž můžeme chápat na několika rovinách – jako shromáždění, které se v konkrétním místě a čase sejde k Boží chvále, jako shromáždění, které je určeno místně a které je svěřeno biskupovi jako svému pastýři, a také jako církev všeobecná, po celém světě. Mezi jednotlivými „místními církvemi“ a církví všeobecnou panuje určitý vztah, tento vztah má být poutem jednoty a pokoje. Římský biskup jako představitel římské církve (tj. církve na území města Říma) je coby nástupce Petra, prvního z apoštolů, jemuž Kristus svěřil úkol pást jeho ovce (srov. Jan 21, 15-16), tímto viditelným bodem, ke kterému se obracejí ostatní místní církve – a jsou-li v jednotě s touto církví, jsou v jednotě i se zbytkem církve.

Sborová jednota se projevuje také ve vzájemných vztazích jednotlivých biskupů k místním církvím a k všeobecné církvi. Římský biskup jako Petrův nástupce je trvalý a viditelný zdroj a základ jednoty biskupů i celého množství věřících. Jednotliví biskupové jsou pak viditelný zdroj a základ jednoty ve svých místních církvích, které se utvářejí podle vzoru všeobecné církve; v nich existuje a z nich se skládá jedna a jediná katolická církev (LG 23).

Papež nepřebírá tedy úlohu Krista ani se nestaví na jeho místo. Ke Kristu se hlásí mnozí, kteří s Církví nechtějí mít nic společného. Společenství jednoty s římským biskupem je ale zárukou jednoty víry a viditelným znamením jednoty církve.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi se těším na Váš komentář.