Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Katolická církev – nepřítel zdravého rozumu, pokroku a vědy?

Setkávám se poměrně často s názorem, že katolická církev (či křesťanství vůbec) je nepřítelkyní vědy, že středověk byl dobou temna a že vlastně nepřeje pokroku – naopak se jej snaží všemi možnými prostředky zastavit. Zde bych rád zmínil jen několik faktů či osobností, které stavějí katolickou církev trochu do jiného světla... Výčet je pouze namátkový.


  • Díky neúnavné práci benediktinských mnichů zůstává součástí evropského dědictví alespoň určitá část předkřesťanských písemností – včetně Homéra, Platóna, římských historiků apod. Last but not least, díky nim se nám zachovala také Bible – opisováním Písma svatého strávili mnozí mniši celý život; vždyť opsat ji zabralo více než rok... Není tak tedy pravda ani tvrzení, že církev se snažila znalost Písma udusat – naopak činila vše proto, aby se slovo Boží dostalo i budoucím generacím.
  • Beda Venerabilis (česky Ctihodný, † 735), benediktinský mnich, se zabýval soustavně kromě výkladu Písma také přírodními vědami, věnoval se matematickému výpočtu data Velikonoc a je také autorem původu mořského přílivu. Bedovy poznatky ovlivňovaly evropskou vědu po celý středověk.
  • Mnich Gerbert z Aurillaku, pozdější papež Silvestr II. (999-1003) byl jedním z prvních, kdo se v Evropě pokoušel zavést arabský způsob zápisu čísel, pomocí něhož šlo mnohem snáze řešit i složité matematické úlohy.
  • Byzantský učenec, Konstantin Filozof († 869), starší z bratří známých u nás jako svatí Cyril a Metoděj, vyvinul pro zápis slovanského jazyka písmo, zvané hlaholice. Zpřístupněním základních děl kulturního světa do slovanského jazyka (Nový zákon, civilní zákoník určený pro velkomoravskou říši) položil základy slovanské kultury, z nichž jako „uživatelé“ českého jazyka a kultury těžíme dodnes.
  • Významný příspěvek, kterým obohatil muzikologii, pochází od benediktinského mnicha Guidona z Arezza (995–1050), který vynalezl hudební notaci, která umožnila záznam melodie, a která je dodnes v užívání.
  • Jiný benediktinský mnich, Herrmanus Contractus z Reichenau († 1054) je autorem některých církevních antifon; krom toho však také psal o geometrii, matematice a astrolábu. O jeho pohnutém životě vyšel v češtině román M. Calasanz-Ziescheové Dokonalá svoboda).
  • Mezi zakladatele oxfordské univerzity patří i Robert Grosseteste († 1254), biskup v Lincolnu, autor pojednání o optice, geometrii a astronomii.
  • Papež Jan XXI. († 1277) sepsal ještě před svým zvolením papežem lékařský traktát Thesaurus pauperum, který se dočkal v celé Evropě značné popularity.
  • Prvním vědcem, kterému se podařilo izolovat arsén, byl dominikán Albert Veliký († 1280), autor zásady: "Přírodní věda se nesnaží potvrdit, co druzí řekli, ale hledá příčiny jevů". Katolická církev jej ctí jako patrona vědců.
  • Za vynálezce brýlí, pro mnohé nepostradatelné pomůcky, je považován dominikánský mnich přelomu 13. a 14. století, Alessandro da Spina z Pisy.
  • Jako prvnímu se podařilo zdůvodnit duhu dominikánu Theodorikovi z Freibergu († 1310).
  • Kardinál Mikuláš Kusánský († 1464), teolog a matematik, vyvinul infinitezimální počet a pojem relativního pohybu.
  • Mezi nejstarší observatoře na světě patří observatoř vatikánská. Její vznik sahá do doby Řehoře XIII., který využil vědecké práce astronomů při sestavování reformy kalendáře roku 1582, jež přivedla na svět gregoriánský kalendář, který dnes používáme. Roku 1891 Lev XIII. vatikánskou observatoř hned za svatopetrskou bazilikou v Římě. Kromě další observatoře v Castel Gandolfo od roku 1993 vatikánští astronomové používají moderní observatoř v Arizoně s 1,8m teleskopem VATT.
  • Katolík René Descartes (1596-1650) je mj. autorem karteziánského systému, jehož se užívá v rovinné geometrii.
  • Francouzský filosof, matematik a kněz Pierre Gassendi (1592-1655) byl prvním, kdo roku 1631 pozoroval přechod Merkura přes sluneční kotouč, jak jej předpovídal Johannes Kepler; je podle něho pojmenován i kráter na Měsíci.
  • Francouzský kněz Jean Antoine Nollet (1700–1770) byl zároveň též fyzikem, který zanechal nesmazatelnou stopu na poli výzkumu elektřiny. Vynalezl jeden z prvních elektroměrů, tzv. elektroskop, který zjišťoval přítomnost elektrického napětí. Vzhledem k tomu, že jsem si nedávno psal s kýmsi, kdo tvrdil, že nebýt toho, že katolická církev ztrácela vliv, neměli bychom dodnes elektřinu, mi přijde jeho postava velmi zajímavá.
  • Český piaristický kněz Gelasius Dobner (1719–1790) patřil k prvním historikům, který propagoval kritickou metodu v dějepisectví a mj. zpochybnil tendenční údaje obsažené v Hájkově kronice.
  • Irský kněz a fyzik Nicholas Callan (1799–1864) vynalezl v roce 1836 indukční cívku a umožnil tak vynález moderního transformátoru. Krom toho je autorem dalších vynálezů užívajících elektřiny.
  • Slovinský kněz Janez Auguštin Puhar (1814–1864) vynalezl v roce 1842 metodu fotografie na sklo.
  • Italský kněz Giovanni Caselli zkonstruoval roku 1861 první fax, zvaný pantelegraf, a to ještě před vynálezem telefonu.
  • Opat augustiniánského kláštera v Brně, Gregor Johann Mendel (1822–1884) je zakladatelem genetiky a biostatistiky. Na základě svých pokusů postuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti.
  • Armand David, lazarista a misionář v Číně (1826-1900) se věnoval botanice a zoologii; je objevitelem mnoha rostlinných a živočišných druhů (autorské jméno David za názvem rostliny či živočicha).
  • Zakladatelem moderního včelařství je polský kněz Jan Dzierżon (1811–1906), který mj. objevil parthenogenezi včel a vynalezl moderní přenosný úl.
  • Jedním z vědců, kteří roku 1929 objevili při paleontologickém průzkumu sinanthropa pekinensis, byl i francouzský jezuita Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955).
  • V roce 1927 byl belgický kněz Georges Lemaître prvním, kdo předložil návrh, že Vesmír začal „výbuchem prehistorického atomu“ a položil tak základy dnes nejrozšířenější teorie vzniku vesmíru, totiž tzv. „velkého třesku“.
  • Belgický řeholník a kněz Julius Arthur Nieuwland (1878–1976) objevil syntetickou gumu, díky níž dnes můžeme vyrábět např. neoprén.
  • Italský jezuita Roberto Busa (1913–2011) byl jedním z pionýrů počítačové lingvistiky, který stál jako první u myšlenky hypertextu, mj. jednoho ze základních konceptů dnešního internetu.



Zajímavé odkazy k tématu



2 komentáře:

  1. Jakožto Brňanka si dovolím pouze drobnou poznámku. Mendelovi zákony dědičnosti jsou tři (ne dva). Kromě významu pro genetiku, je nutné taktéž zdůraznit, že Mendela lze pokládat za zakladatele biostatistiky tzn. aplikace matematických postupů v biologii. Tož tak.

    OdpovědětVymazat
  2. Článek se mi velice líbí. Zajímavé :-)

    OdpovědětVymazat

Velmi se těším na Váš komentář.