Milí návštěvníci,

vítejte na stránkách Apologia ■ Pokud jste tu nováčky, doporučuji k Vaší pozornosti menu po pravé straně, včetně úvodníku ■ Stálé návštěvníky upozorňuji, že k přidání komentářů je nyní zapotřebí zaregistrovat se, a to buď při vložení komentáře, nebo trvale v sekci Návštěvníci ■ Děkuji! ■ DV

Protoevangelium Jakubovo (odpověď na dotaz)

Chcel som ešte zareagovať k protoevanjeliu Jakubovmu. Uvádzate tam datáciu cca 120, resp. 125. Ja som narazil na informáciu, že posledná redakcia tohto textu však prebehla až v 5 st. v dobe mariologických diskusii (Dus – Pokorný, Novozákonní apokryfy I, Praha 2001:255). Okrem toho v iných prameňoch som sa stretol s datáciou 120-150, resp. 140-170. Takže je zrejme dosť možný pozdejší vznik než 120-125. A autor zrejme nebol ani Žid, pretože nepoznal palestinskú realitu (pozri tamže pozn. 164), preto mi príde problematické tvrdenie, že šlo o Ježišovho učeníka, ktorý by mal v pamäti udalosti spojené s Máriinym životom. Je dosť možné, že ide o prejav ľudovej zbožnosti. Okrem toho je zrejme problematické aj tvrdenie, že Órigenés sa Jakubovou knihou odvlával práve na tento spis (pozri tamže pozn. 165). Prvým bezpečným citátom protoev. Jakubovho je pasáž u Eustathia z Antiochie. A pri tvrdení, že zámerom protoevanjelia je dokázať Máriino panenstvo však vyvstáva otázka, či text vychádza z reality alebo z fikcie, či teologickej špekulácie. S. J.
Řecký text PJ obsahuje P. Bodmer V ze 3. století - to svědčí o značné starobylosti textu, který jistě pochází ze 2. století. Jedná se opravdu o text, který nepochází z Palestiny, z důvodů, které uvádíte, ale neví se odkud. Jedná se vlastně o midraš o Mariiných rodičích, Jáchymovi a Anně. Mariině narození, dětství a zasnoubení, Zachariášovi, Alžbětě a Janu Křtiteli. Jako křesťanský dokument je PJ velmi významné nejen pro jeho vztah k teologii (otázka Mariina panenství), ale dokonce na něm stojí celé církevní svátky některých církví (sv. Jáchyma a Anny, Zasvěcení Panny Marie). Ovšem už tento fakt, s jakým jej církev v různých dobách, a to už v antice přijímala, svědčí o vážnosti, který dokumentu dávala; nenecházela v něm nic proti své nauce. Toto přijetí církví, která jej nepovažovala nikdy za kanonický spis, avšak mezi novozákonními apokryfy mu patřilo důležité místo a patří mezi apokryfy k nejčtenějším a nejoblíbenějším. Vždyť platí, že málokterý spis nepřijatý církví se nám ani nedochoval, protože byl považován za heretický, to ale neplatí o PJ. Dataci uvádím ranou, protože se domnívám, že stanovování data vzniku spisů podle "vyspělosti" jejich nauky je dosti problematické. Jean Danielou ve své Teologii židokřesťanství ukazuje, že nauka PJ se nevymyká okruhu židokřesťanských spisů raného 2. století. Jeho záměrem je upozornit na úžas celého stvoření z Ježíšova narození, které zaznamenává také Ignatios z Antiochie, ad Eph. 19, 1, neboť stvoření musí opravdu před faktem vtělení božího zmlknout (s. 300-304). Dus poznámku o tom, že Órigenés se mohl odvolávat na jakoukoli jinou knihu, ničím nepodkládá, naopak výslovně tuto citaci zmiňuje Heinrich Kraft (s. 240), který jej také "jistě" datuje do doby před Justinem, tedy do 1. poloviny 2. století. Těžko věřit, že by až takovou fikci křesťané 2. století spolkli... Literatura: DANIÉLOU, J. Teologia del giudeo-cristianesimo. 2. ed. EDB: Bologna, 1980 [překlad z fr.]. KRAFT, H. Protoevangelium Jakubovo. Slovník starokřesťanské literatury. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. PEŇÁZ, P. [intr., tr.]. Protoevangelium Jakubovo. In: DUS, J. A.; POKORNÝ, P. Novozákonní apokryfy I. Neznámá evangelia. Praha: Vyšehrad, 2006, 253-285. STAROWIEYSKI, M. Giacomo (Minore), Protovangelo di. NDPAC II, 2150-2152.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi se těším na Váš komentář.